Lštěnská olympiáda

Jako ve všech důležitých metropolích, i ve Lštění se jednou za lštěnský rok (to je cca 28 měsíců) konají sportovní hry nazvané "Lštěnské Olympíjské hry"

Jelikož většina Vás je nejspíše nikdy nezažila, pokusíme se je Vám zde trošku přiblížit.

Historie lštěnských her

Historiie lštěnské olympiády sahá do hluboko do 20. století. V roce 1936 se zde konaly první lštěnské olympíjské hry - paralelně s olympiádou v Berlíně. 

Disciplíny

Ve lštěnských olympíjských hrách se soutěží v těchto disciplínách:

Hod slepicí
Zápas s vlky
Vzpírání prasat
Souboj s vidlema
skok daleký do sena
Skok vysoký do sena
závody v kydání hnoje
Soutěž v zadržování dechu pod vodou lštěnského rybníka Bahňáku
Hod kamenem do živého terče
Soutěž v jedení lštěnských klobásek
Přespolní běh kolem Lštění naboso
Turnaj v jódlování
Soutěž v "berany berany duc"

Ocenění

V klasické olympiádě získávají sportovci zlaté, stříbrné či bronzové medaile. Bohužel naše víska nemá ve svém katastru žádné naleziště těchto vzácných kovů, takže ocenění bylo upraveno potřebám a možnostem Lštění - vítěz soutěže tedy vyhrává zlatý zub (naše vesnice je totiž od všech zemřelých občanů odebírá), sportovec na druhém místě získává stříbrné plomby, které se ve lštění též používaly (a stále používají) a třetí místo získá železné zubní můstky, taktéž odebírané zemřelým občanům Lštění. 

Osobnosti

Nejspěšnějším sportovcem historie lštěnských olympíjských her je bezesporu Láďa Nosálek, lštěnský rodák (1920-1987), který se účastnil všech olympíjských her a vyhrál - 7x zlatých zubů (vzpírání prasat a turnaj v jódlování), 6x stříbrných plomb (skoky) a 12x železných můstků (závody v kydání hnoje, zápas s vlky).  Díky mnohým úspěchům si tak ke stáru mohl dovolit téměř celý nový chrup. Zemřel v roce 1987 při tréninku souboje s vidlemi, kdy se nešťastně bodl  do hlavy .

Ceremoniál

Lštěnské olympíjské hry jsou velkou místní událostí, na kterou se sjíždějí i lidé ze Čtyřkol či až z Čerčan!  Zahajovací ceremoniál provádí tradičně starosta, oblečen do lví kůže, který po krátkém projevu zapálí místního "pochodně" Otu Mlšťáka, který, hoříce, tančí a pokřikuje rituální hesla až do doby než ztratí vědomí.  Být "pochodní" je ve Lštění velmi vážená funkce, spousta místních i přespolních vždy velmi usiluje o tuto čest.  V roce 1969 se měl v této úloze poprve na lštěnských hrách představit  i první pražský rodák - student Jan Palach, bohužel zemřel při nácviku svého čísla v lednu 1969 v Praze....  na posledních několika hrách se tedy této úlohy zhostil již zmíněný Ota Mlšťák. 

Po tomto zahájení začně na louce, kde se hry odehrávají,  průvod všech vesničanů  a domácích zvířat, hraje některá z lštěnských dechových kapel a pojídá se spousta jídel.